Samosoudce Tomáš Louda ve středu rozhodl, že ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) tím, že jej zařadilo do jedné ze zpráv o extremismu. Podle soudu bylo z předložených důkazů jasné, že pouze dva výroky z daného období bylo možné označit za předsudečně nenávistné. Samosoudce dále konstatoval, že ministerstvo si samo stanovilo podmínku, že nenávistné výroky musí tvořit dominantní složku aktivit daného subjektu, což v případě SPD neplatilo. Tento verdikt je důležitým krokem v právním sporu mezi hnutím a ministerstvem vnitra, který trvá již delší dobu.
SPD se v žalobě ohradilo proti tomu, že je ministerstvem zmíněno v kapitole o projevech předsudečné nenávisti a představitelích xenofobně populistických subjektů. Hnutí argumentovalo tím, že se v dotčeném období věnovalo široké škále aktivit, včetně ochrany slabších, podpory mladých rodin a zachování suverenity v Evropské unii. SPD také kritizovalo tehdejší vládní subjekty a upozorňovalo na společenské problémy. Právní zástupce SPD Adam Batuna uvedl, že soudní rozhodnutí potvrzuje, že SPD není extremistická strana, jak se snaží ministerstvo prezentovat.
Argumenty ministerstva vnitra a reakce hnutí
Podle dřívějšího vyjádření zástupce ministerstva vnitra bylo zařazení SPD do zprávy o extremismu odůvodněno tím, že hnutí ve své komunikaci překračuje hranice oprávněné kritiky. Právní zástupce ministerstva v závěrečné řeči uvedl, že ministerstvo vyvozovalo dominantní roli SPD na základě výsledků komunálních voleb. Zpráva měla podle něj pouze faktograficky popisovat aktivity SPD, a neobsahovala poškozující či dehonestující formulace. Tímto způsobem se ministerstvo snažilo obhájit své rozhodnutí, které však soud shledal jako neoprávněné.
Dalším bodem sporu bylo údajné šíření tzv. proruských narativů, které SPD podle ministerstva vnitra propaguje. Samosoudce Louda k tomu poznamenal, že kritika Evropské unie a NATO, stejně jako požadavky na vystoupení z těchto uskupení, samy o sobě nemohou být důvodem pro zařazení do zprávy o extremismu. I když s těmito názory nemusíme souhlasit, neznamená to, že by měly být považovány za extremistické. Tento názor byl klíčový pro rozhodnutí soudu, který potvrdil, že takové výroky nejsou dostatečným důvodem pro zařazení do zprávy o extremismu.
Právní spory a budoucnost SPD
SPD podalo celkem čtyři žaloby na ministerstvo vnitra kvůli zařazení do různých zpráv o extremismu. V loňském roce Městský soud v Praze rozhodl, že ministerstvo porušilo práva hnutí v souvislosti se zprávou za druhé pololetí roku 2020, avšak omluvu hnutí nebyla přiznána. Letos v červnu obvodní soud rovněž rozhodl o porušení práv SPD v souvislosti se zprávou o extremismu za celý rok 2022, avšak tento rozsudek zatím není pravomocný. Soudní rozhodnutí v těchto případech podtrhují dlouhotrvající spor mezi SPD a ministerstvem vnitra a ukazují na nejednoznačnost definice extremismu v českém právním kontextu.
Právník SPD, Adam Batuna, po středečním rozhodnutí soudu vyjádřil spokojenost s výsledkem, který podle něj potvrzuje, že SPD není extremistická strana. Hnutí vnímá rozhodnutí soudu jako další úspěch a konstatování toho, co je veřejnosti známo. Batuna dodal, že pokud ministerstvo vnitra nepodá odvolání, SPD se rovněž odvolávat nebude. Tato situace ukazuje na vyostřenou atmosféru v politické debatě v České republice, kde se otázky extremismu a předsudečné nenávisti stávají stále více relevantními a diskutovanými tématy.