Úroda ovoce v České republice letos podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) klesne meziročně o 53 procent, což představuje celkovou sklizeň 68 445 tun. Tento pokles je alarmující, zejména když se vezme v úvahu, že v porovnání s průměrem posledních pěti let dojde k propadu o 44 procent. Odborníci z Ovocnářské unie ČR varují, že celkové ztráty ovocnářů mohou přesáhnout jednu miliardu korun. Takto dramatický pokles úrody je spojen především s nepříznivými klimatickými podmínkami, konkrétně s výraznými jarními mrazy, které postihly české sady.
Podle dlouhodobých statistik by se jednalo o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství. Rekordně nízkou sklizeň, která byla v roce 2024, dosáhla pouze 48 058 tun, a to také v důsledku silných mrazů. Tehdy ovocnáři obdrželi od Evropské unie a státu kompenzace ve výši přes 400 milionů korun, přičemž celkové ztráty dosáhly přibližně 1,45 miliardy korun. Ovocnáři doufají, že i letos se jim podaří získat obdobnou podporu, která by jim pomohla udržet hospodaření a umožnila založení nové úrody v příštích letech.
Očekávaný pokles sklizně jednotlivých druhů ovoce
Nejvíce postiženým ovocným druhem jsou jablka, kde se odhaduje sklizeň 52 788 tun. To představuje pokles o 55 procent v porovnání s minulým rokem a o 47 procent oproti pětiletému průměru. Mluvčí ústavu, Petra Hrabčáková, uvádí, že některé odrůdy, jako je Gala, dokázaly mrazy odolat, zatímco jiné, například příbuzné odrůdy Jonagold, utrpěly výrazné poškození. U hrušek se odhaduje sklizeň 5056 tun, což je proti pětiletému průměru pokles o 35 procent. Naopak švestky, rybízy a višně, i když také pocítily mrazy, vykazují poklesy jen mezi šesti až 29 procenty, což je relativně lepší výsledek.
Úroda meruněk by měla dosáhnout 1057 tun, což představuje pokles o 33 procent, zatímco sklizeň broskví se očekává na pouhých 88 tun, což znamená propad o 67 procent. Třešně by měly vykázat pokles o 41 procent na 678 tun. Tyto odhady ukazují, že ovocnáři budou čelit těžkým časům a nutnosti přehodnotit své strategie pro pěstování a marketing ovoce, aby se vyrovnali s těmito nepříznivými podmínkami.
Důsledky mrazů a ekonomický dopad na ovocnáře
Ovocnáři uvádějí, že sady byly letos zasaženy dvěma vlnami mrazů. První vlnou byli ovocnáři postiženi na přelomu první a druhé dubnové dekády, a druhá vlna přišla na konci dubna, kdy arktický vzduch způsobil mrazy trvající šest až osm hodin. Teploty v mnoha oblastech klesly mezi minus třemi až minus šesti stupni Celsia, což mělo devastující vliv na začínající vegetaci. Ministerstvo zemědělství již zaslalo žádost o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy, což by mohlo poskytnout potřebnou finanční pomoc pro postižené pěstitelské oblasti. V letošním roce nahlásilo škody Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) celkem 507 pěstitelů, což ukazuje na rozsáhlý dopad mrazů na ovocnářství.
V roce 2024 se kompenzace vztahovaly pouze na podniky s propadem úrody o padesát procent, letos se však pěstitelé snaží o získání pomoci i při poklesech nad třicet procent. Je tedy jasné, že letošní mrazy budou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro samotné ovocnáře, ale i pro celé odvětví zemědělství. Na ceny ovoce v obchodech by však tento výpadek české produkce neměl mít přímý dopad, neboť Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu, a soběstačnost Česka v ovoci dosahuje pouze pětinové úrovně. Tento fakt naznačuje, že český trh bude muset hledat alternativní zdroje pro zajištění dodávek ovoce pro spotřebitele.