Poslanecká sněmovna se v úterý zabývá návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb (EET), jehož cílem je zlepšit podnikatelské prostředí a zvýšit příjmy do státního rozpočtu. Vláda, v jejímž čele stojí premiér, podložila návrh odhady, podle nichž by EET mohla přinést až 14,4 miliardy korun ročně. Ministerstvo financí, které návrh obhajuje, tvrdí, že nový systém nebude znamenat povinnost tisknout účtenky, jak tomu bylo u předchozí verze EET, která byla zrušena. Očekává se, že jednání ve Sněmovně bude pokračovat až do noci, neboť na programu jsou nejen návrat EET, ale také projednávání veřejných rozpočtů, které se vrací do dolní komory po úpravách ze Senátu.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úvodu druhého čtení zdůraznila, že návrh EET není projevem nedůvěry vůči podnikatelům, ale nástrojem pro zajištění spravedlivějšího podnikatelského prostředí. Podle jejího vyjádření podporují návrh také oborové asociace a komory, které by měly těžit z narovnání podmínek na trhu. Schillerová rovněž uvedla, že v současnosti je obtížné sledovat některé platby, a proto by nové EET mělo zahrnovat i bezhotovostní platby, což dává smysl v kontextu moderních platebních technologií, které stále více dominují. Tento krok vyvolal vlnu diskuze mezi poslanci, přičemž část z nich se snaží prosadit pozměňovací návrhy, které by měly za cíl některé aspekty návrhu upravit.
Odpůrci a obhájci návrhu EET
V rámci debaty se vyjádřil i předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, který kritizoval zařazení bezhotovostních plateb pod EET. Poukázal na to, že v minulosti Ústavní soud rozhodl, že tyto platby by měly být vyřazeny z evidence. Z tohoto důvodu přednesl pozměňovací návrh, který by bezhotovostní platby vylučoval. V reakci na to ministryně Schillerová argumentovala, že návrh je v souladu s dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu a přizpůsobuje se aktuálním trendům v oblasti plateb. Podle jejích slov je důležité, aby EET reflektovala skutečnost, že většina transakcí se dnes provádí bezhotovostně, což je v souladu s cíli návrhu, tedy zajištění transparentnosti a spravedlnosti v podnikatelském prostředí.
Jakob také zpochybnil odhadovaný výnos 14,4 miliardy korun, který označil za mýtus, a varoval, že celkový dopad zákona by mohl být spíše negativní. Podle něj návrh přináší i další daňové změny, které by mohly mít dopad na podnikatele a jejich činnost. Opoziční poslanci se obávají, že zavedení nového systému by mohlo zatížit menší podnikatele, kteří již nyní čelí mnoha výzvám. Na druhou stranu, někteří poslanci z vládních stran, jako například zástupci hnutí ANO, vyjádřili podporu návrhu a zdůraznili, že EET je nezbytná pro spravedlivé zdanění a eliminaci daňových úniků.
Další související změny v daňové legislativě
Návrh na obnovení EET obsahuje také další daňové změny, které se dotýkají různých oblastí. Například se plánuje zařazení nealkoholických nápojů podávaných v restauracích do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty. Tento krok má za cíl podpořit restaurace a zlepšit jejich ekonomickou situaci, což je důležité zejména v kontextu po pandemické obnovy. Dále se obnovuje sleva na studenta a školkovné, což by mělo pozitivně ovlivnit rodiny s dětmi. Rušení stropů na nepeněžní benefity je dalším opatřením, které bylo zavedeno v rámci konsolidačního balíčku předchozího kabinetu. Tato změna by mohla přispět k větší flexibilitě a motivaci zaměstnanců, což je také v souladu s cíli zlepšit podnikatelské prostředí a podporovat ekonomický růst.
Celkově se očekává, že debata ve Sněmovně bude pokračovat a poslanci budou muset najít rovnováhu mezi podporou podnikatelů a zajištěním příjmů do veřejných rozpočtů. Uvidíme, jak se situace vyvine a zda dojde k přijetí návrhu, který by mohl mít významný dopad na české podnikatelské prostředí a státní rozpočet.