Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, což varovala Kaja Kallasová, šéfka unijní diplomacie, na nedávném jednání ministrů obrany Evropské unie v Bruselu. Podle Kallasové se na základě informací zpravodajských služeb ukazuje, že Moskva usiluje o zastrašení evropských států a jejich obyvatel, aby omezily pomoc Ukrajině v jejím konfliktu s Ruskem. „Musíme být ostražití, protože ze zpravodajských poznatků vidíme, že Rusko plánuje další sabotáže a útoky na naši demokracii – s cílem rozdělit naši společnost a zastrašit ji, aby přestala pomáhat Ukrajině,“ uvedla Kallasová, která zdůraznila nutnost jednotného postupu EU v této záležitosti.
Na jednání ministrů obrany se kromě situace na Ukrajině a Blízkém východě diskutovalo také o zprávě Evropské obranné agentury (EDA) o obranné připravenosti členských států. Zpráva varuje, že současné plány a kapacity členských států „zřejmě nebudou stačit“ k dosažení požadovaných cílů v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, pozemní bojové síly či námořní síly. Tyto nedostatky by mohly oslabit schopnost EU reagovat na hybridní hrozby, jakými jsou právě útoky ze strany Ruska, které se snaží destabilizovat evropské státy.
Hybridní válka a její důsledky
Incidenty spojené s hybridní válkou a ruskými sabotáží na evropské půdě se stávají stále více aktuálními. Například nedávno Berlín obvinil Moskvu z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle, což vedlo k intenzivnějšímu dialogu o nutnosti zavedení nových sankcí proti Rusku. Francouzský prezident Emmanuel Macron v této souvislosti varoval, že podobný útok by mohl ohrozit i Francii. Americká CIA navíc upozornila na hrozbu dronových incidentů na jihu Evropy, včetně Itálie a Španělska, což posiluje obavy z ruských aktivit v této oblasti. Všechny tyto události ukazují na neustále se zvyšující napětí mezi Ruskem a Západem, které by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro bezpečnost v Evropě.
Podle polského premiéra Donalda Tuska, který se vyjádřil v parlamentu, mají polské zpravodajské služby informace o tom, že Kreml v nadcházejících měsících plánuje provádět hybridní útoky pomocí dronů a raket na státy, které podporují Ukrajinu. Tusk zdůraznil, že cílem těchto útoků je ukázat, že článek pět Severoatlantické smlouvy, který se týká kolektivní obrany, je spíše teoretické než praktické ustanovení. Takové vyjádření odráží obavy z možné destabilizace regionu a nátlaku na členské státy NATO, které by mohly být zasaženy ruskými akcemi.
Ostražitost a příprava na možné hrozby
Dánská vojenská zpravodajská služba také varovala, že Rusko v blízké budoucnosti zintenzivní svou hybridní válku, což bude mít pro dotčené země větší důsledky než v minulosti. Podle dánské zpravodajské služby FE se očekává, že ruské útoky budou častější a cílenější, což by mohlo vést k většímu napětí v oblasti Severního Atlantiku a v Evropě jako celku. Vzhledem k těmto hrozbám je nezbytné, aby členské státy EU a NATO přehodnotily své obranné strategie a posílily svou připravenost na možné útoky ze strany Ruska. Kallasová zdůraznila, že investice do obrany v EU již vzrostly, avšak stále existují významné mezery v obranných schopnostech, které je třeba řešit.
Vzhledem k aktuálnímu vývoji je jasné, že situace v Evropě zůstává napjatá a vyžaduje koordinovaný přístup všech členských států. Hrozby ze strany Ruska představují reálnou výzvu, kterou je třeba brát vážně a na kterou je třeba reagovat adekvátně. Jedině společným úsilím mohou evropské státy čelit těmto výzvám a zajistit bezpečnost svých občanů a stability v regionu.
