Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci potvrdil, že kraje v České republice neobdrží v následujícím roce žádné prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic nižších tříd. Tento krok vyvolal mezi hejtmany silnou kritiku, přičemž mnozí z nich varují, že absence státní podpory by mohla mít vážné následky pro údržbu a stav silnic v regionech. Babiš uvedl, že kraje mají na svých účtech dostatek prostředků, a to z rozpočtového určení daní. Vláda se tak podle jeho slov snaží omezit deficit státního rozpočtu, který je v současnosti významným problémem.
Podle premiéra mají kraje k dispozici přibližně 150 miliard korun, které by měly využít na opravy silnic. „Máte dost peněz, máte peníze na účtech, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás,“ prohlásil Babiš. Tento výrok byl reakcí na loňské výpadky v rozpočtu, kdy stát přiznal deficit ve výši 37 miliard korun na dálnice. Babiš zároveň odkázal na data ministerstva financí, která ukazují, že kraje a obce hospodařily v prvním pololetí letošního roku s přebytkem rozpočtu ve výši 60,5 miliardy korun, což je pokles oproti předchozímu roku.
Kritika ze strany hejtmanů
Rozhodnutí vlády se nesetkalo s pozitivními ohlasy mezi hejtmany, kteří vyjádřili obavy o kvalitu silnic a bezpečnost dopravy v regionech. Asociace krajů ČR, zastupující zájmy jednotlivých krajů, plánuje na svém nadcházejícím jednání v polovině září projednat tuto problematiku podrobněji. Hejtmani letos požadovali minimálně dvě miliardy korun na opravy silnic, ale optimální výše by měla být čtyři miliardy. Opoziční hejtmani varují, že pokud stát nebude krajům finančně pomáhat, situace ohledně silnic se může rapidně zhoršit. To by mohlo mít za následek nejen zhoršení kvality silnic, ale také zvýšení nehodovosti a ohrožení bezpečnosti cestujících.
Ministerstvo dopravy se brání tím, že stát již od roku 2015 poskytl krajům na silnice druhé a třetí třídy více než čtyřicet miliard korun. Podle ministerstva je letos v rozpočtu fondu zajištěno více než čtyři miliardy korun na konkrétní projekty, které mají zlepšit dopravní obslužnost v regionech. Podle úřadu je důležité rozlišovat mezi strategickými investicemi a běžnou správou majetku. Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů, a tedy za jejich údržbu a opravy jsou odpovědné právě kraje.
Finanční situace krajů a výhled do budoucna
Data o hospodaření krajů za první pololetí ukazují, že i přes pokles přebytku, který dosáhl 32,1 miliardy korun, se stále jedná o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Konsolidované příjmy krajů vzrostly o dvě procenta na 220,5 miliardy korun, zatímco konsolidované výdaje se zvýšily o čtyři procenta na 188,4 miliardy korun. Dluh krajů se mírně snížil na 26,7 miliardy korun, což ukazuje na stabilizaci jejich finanční situace. Přesto však hejtmani upozorňují, že bez dodatečné státní podpory na opravy silnic nižších tříd by mohli být nuceni omezit investice do dalších oblastí, jako je vzdělávání či zdravotnictví, aby zajistili základní údržbu silnic.
Celkově se tedy situace ohledně financování oprav silnic v krajích stává stále napjatější. Hejtmani a představitelé krajských samospráv se obávají, že pokud vláda nezmění svůj postoj, mohlo by to mít dlouhodobé negativní dopady na kvalitu silnic a bezpečnost dopravy. Vzhledem k tomu, že silnice nižších tříd tvoří zásadní část dopravní infrastruktury, je otázkou, jakým způsobem krajské samosprávy zvládnou tuto situaci bez potřebné státní podpory.