Dokumentární snímek Kdyby se holubi proměnili ve zlato, který měl svou premiéru na letošním festivalu Berlinale a zde získal cenu pro nejlepší dokument, vstoupil do českých kin. Režisérka Pepa Lubojacki se v něm zaměřila na osobní příběh svého bratra, který bojuje se závislostí na alkoholu. Kromě něj dokument zachycuje také osudy dalších členů rodiny, včetně dvou bratranců, kteří se potýkají s podobnými problémy. Tento film je výsledkem pětiletého natáčení, během nějž režisérka dokumentovala nejen životy svých příbuzných, ale i boje, které vedou v každodenním životě. Závislost na alkoholu a její devastující účinky se staly hlavním tématem, které Lubojacki chtěla ve svém díle přiblížit širší veřejnosti.
Režisérka přiznává, že natáčení o vlastních příbuzných nebylo jednoduché. Vzpomíná, jak se snažila zachytit situace, které by se odehrávaly i bez přítomnosti kamery. „Pomohlo, že jsem vše zaznamenávala na telefon. Člověk moc neměl pocit, že natáčí film. Spíš to bylo zaznamenávání toho, co se nám běžně děje v životě,“ vysvětluje Lubojacki. Přesto bylo pro ni těžké prožívat bolestné okamžiky, které se odehrávaly před objektivem kamery. „Nahrávat situace, které jsou tak osobní a citlivé, bylo psychicky náročné,“ dodává. Snímek tak nejen ukazuje konkrétní životní příběhy, ale také přináší důležitou reflexi o tom, jak se společnosti daří nebo nedaří vnímat lidi se závislostmi jako součást celku.
Motivace k natáčení a osobní angažovanost
Pepa Lubojacki byla motivována k vytvoření tohoto dokumentu především frustrací z toho, co se dělo jejím příbuzným. „Můj bratranec přišel o nohy poté, co byl mnohokrát odmítnut v nemocnici, nebyla mu poskytnutá adekvátní péče. Cítila jsem vztek na to, že ti, kteří by měli pomáhat, dávají najevo, že život lidí se závislostí není stejně důležitý jako život ostatních,“ říká Lubojacki. I když se snažila zachytit osobní příběh svého bratra, zároveň chtěla poukázat na širší problémy spojené se závislostí a nedostatečnou péčí ze strany společnosti. Dokument se tak stává nejen osobním vyjádřením, ale i výzvou k zamyšlení nad tím, jakým způsobem se naše společnost stará o ty, kteří se ocitnou na okraji. Režisérka doufá, že její film pomůže zlomit tabu kolem tématu závislostí a podnítí diskuzi o tomto důležitém problému.
Osvěta a plány do budoucna
Pepa Lubojacki plánuje, že se s dokumentem Kdyby se holubi proměnili ve zlato vydá na cestu po školách, kde by chtěla zahájit osvětovou kampaň. „Je důležité, abychom se začali bavit o závislosti beze studu, protože jde o velmi rozšířený problém,“ říká. Po premiéře filmu dostala množství zpráv od rodinných příslušníků lidí, kteří žijí se závislostí. „Nepovažuji závislost ani život na ulici za izolovaný problém jednotlivce, ale za součást komplexnějšího řešení,“ dodává. Její bratr měl právo veta před finálním střihem dokumentu, což ukazuje na zodpovědný přístup režisérky k citlivému tématu. Vzpomíná na premiéru v Lucerně, kde její bratr obdržel potlesk od diváků. „Tohle byl moment, který asi nikdy v životě nezapomenu, protože když žijete takhle dlouho na ulici, zvyknete si na to, že na vás nezáleží,“ uzavírá Lubojacki. Její dokument tak nejen že mapuje osobní příběhy, ale také se stává nástrojem pro změnu a osvětu, což je v dnešní době nesmírně důležité.
